O nás
Jana Hoffmannová
Narodila jsem se v roce 1991 a v dětství jsem se setkávala s koňmi asi jen na pouti. V šesté třídě jsem poprvé okusila jízdu na " opravdovém" koni. Ježdění se tomu asi říkat nedalo, protože majitel koně( chlaďaska Lucka), na kterém jsem asi 4krát seděla, věděl o ježdění spíš nic než málo 
Byl to obyčejný statkář a koně používal hlavně při práci v lese a na poli. Párkrát jsem v jeho doprovodu absolvovala vyjížďku krokem do lesa.
Už vlastně nevím proč, ale přestala jsem jezdit a na pár let jsem se od koní odloučila. Ale asi právě Lucka byla tím osudovým mezníkem v mém jezdeckém životě. Začala jsem se o koně zajímat a tajně jsem doufala, že se jednou zase někde svezu.....
V roce 2006 jsem slavila své 15. narozeniny a dostala jsem od rodičů vyjížďku na koni. Byla jsem nadšená a strašně zvědavá ke komu jedeme. Už dříve jsem vídala v Hlavňově u statku popásající se koně, ale nikdy jsem tomu nepřikládala zvýšenou pozornost. A přesně tam jsem zažila svou první jízdu na opravdovém jezdeckém koni.....
Letos se koním věnuji 4.rokem. Své znalosti jsem posbírala zkušenostmi, radami od ostatních koňských nadšenců a z knížek. Kromě jedné hodiny s trenérkou na statku na Litoboři, jsem nikdy žádný kurs ani trénink neabsolvovala. Jsem vlastně na 90% samouk 
S Bastym jsem se hodně věcí naučila a taky hodně věcí naučil on mě. V sedle jsem se cítila stále jistější, a tak jsem sebrala všechnu svou odvahu a začala se mu plně věnovat. Z dřívějška nebyl zvyklý chodit na vyjížďky sám, takže jsem měla zpočátku plné ruce práce s tím, abychom došli dál než jen za pastvinu a zpátky. Začátky byly samožřejmě těžké a stály hodně úsilí a přemlouvání. Basty se lekal všeho.....Když už jsme byli na takové úrovni, že jsem se nebála s ním sama jít ani na vícehodinovou vyjížďku, stal se onen nepříjemný úraz (více v článku Bastyho úraz). Těch 5 měsíců, kdy nemohl pod sedlo mi smazalo všechny moje dosavadní úspěchy....Po vyléčení se s Bastym opět snažím pracovat, ale na samostatné vyjížďky už není tolik času jako dříve, protože mi do stáje přišla nová spolujezdkyně......
Na podzim roku 2008 mě můj spolužák požádal, jestli bych mohla svézt na koni jeho sestru. Prý to taky dostane jako dárek k narozeninám. Souhlasila jsem. Samozřejmě nezůstalo u jedné jízdy a já měla najednou novou partnerku na ježdění. Ze svých prachbídných znalostí a zkušeností jsem sestavila jakýsi učební " plán" a začala Jarušku učit. Už od první hodiny na jízdárně jsem si všimla její šikovnosti. Další hodinu již uměla základy vysedávání v klusu a stále se lepšila......Nyní se obě zdokonalujeme na jízdárně (zkouším s Bastym skákat- já ani on to neumíme, tak se uvidí, koho to přestane dřív bavit ) a jezdíme na vyjížďky společně...
V sedle jsem se zúčastnila zatím jen 2 akcí: Vyjížďka okolo Ostaše a Hubertova jízda v Jetřichově. Vzhledem k tomu, že jsem obě akce absolvovala po roce ježdění, byly to pro mě docela perné chvilky Basty ve společnosti jiných koní jančí a když se k tomu přičte má nezkušenost, vznikne z toho veselé pobavení pro přihlížející.
Vyjížďka okolo Ostaše
Hubert Jetřichov
Jaroslava Lokvencová
V dětství jsem měla kontakt s koňmi jen díky mé babičce, která měla shetlandskou poničku Lucku. Moc jsme na ní nejezdili, spíš jsme jí brali na vodítku k lesu a jen vyjímečně si na ní sedli... Takhle jsem začínala
Když jsem v roce 2008 slavila narozeniny, dostala jsem dárek, že se budu moct svézt na koni. Druhý den jsme vzali auto a jeli jsme. Nevěděla jsem kam.....V Hlavňově jsem zažila svou první jízdu na jezdeckém koni. Samozřejmě nezůstalo u jedné jízdy. Domluvily jsme se s Janou, že budu chodit 1krát týdně. Letos to budou 3 roky, co se koním věnuji. Zatím jsem neabsolvovala žádný kurs nebo trénink. Prozatím mě učí moje spolujezdkyně Jana. Za ty necelé 3 roky mě Basty hodně věcí naučil. Za to mu patří můj velký dík, stejně jako mé kamarádce (trenérce) Janě, která byla ochotná mě začít učit. Zatím ovládám koně v kroku a klusu, na jaře budeme pokračovat s tréninkem cvalu na jízdárně.
Zatím jsem se žádné akce nezúčastnila, ale někdy bych určitě chtěla jet, abych viděla, jak se Basty chová
Podzim 2009
Zima 2010
Lucie Zemanová
Ve svém ranném dětství jsem se ke koním dostala max.na pouti, jako každé malé dítě, nicméně mě tato zvířata natolik nadchla, že jsem se o ně začala zajímat i nadále. Četla jsem jednu knížku za druhou, abych se alespoň trochu vžila do jejich světa, čas od času jsem se „svezla“ u nějakého toho soukromníka, hlavně na sousedově „begance“ Lucce, to však nebylo žádné velké umění.
Jezdecké začátky:
V r. 2008 jsem si mohla poprvé „zajezdit“ na velkém jezdeckém koni. Byl jím valach ČT, bělouš, pro mě v tu dobu obr, z kterého jsem měla respekt, kterého si přivezla teta. Vzhledem k tomu, že teta není žádná trenérka a sama se má hodně co učit, nic moc jsem se nenaučila, proto jsem v r. 2009 jela na první jezdecký tábor, a to na JK Ranč Lipí za Náchodem. Tam jsem se naučila veškeré jezdecké základy, a za to jim patří velký dík. O rok později jsem absolvovala další tábor, ale tentokrát na Farmě Turov, kde jsem se toho hodně, hodně naučila. Zamilovala jsem si tu jednoho koně, byl jím valášek haflinga, Janeček. Začala jsem na Farmu pravidelně dojíždět, učit se a navštěvovat mého nejoblíbenějšího koňského přítele. Vše nám krásně klapalo, až do léta r. 2011, kdy jsem se se „svým koňským přítelem“ musela rozloučit, kvůli prodeji na druhý konec ČR. Janečkovi vděčím za vše, co umím, doteď se smiřuji s tím, že už ho nikdy neuvidím. Přes zimu jsme s kamarádkou Jájou chodili do Vysoké Srbské, kam jsme chodit přestali, neboť z velice vážných rodinných důvodů koně rozprodali. Mezitím jsem se dostala na SzeŠ Lanškroun, kde studuji obor Chov koní a jezdectví. V r. 2012 mě kamarádka Jája poprvé vzala ke koním do Hlavňova, za což ji patří můj vřelý dík, neboť zdejší koně mě toho hodně učí. Všem koním, kteří mě kdy co naučili patří veliké poděkování, neboť právě díky nim umím to, co umím, a pokud vše půjde jak má, tak z jara r.2013 bych v Lanškrouně mohla skládat ZZVJ, tak nám držte palce :)
V létě 2012 na Bastym
V létě 2012 na Modym
