Koně pod Hvězdou

Jaro dělá divy, aneb jak to vidí kůň

Jaro dělá divy aneb jak to vidí kůň

Spokojeně jsme se proháněli po výběhu a hledali první jarní zeleň. Když nás to už přestalo bavit, šli jsme se do stájí napít a v tom jsme uviděli, jak se na dvůr blíží ty dvě holky, které nás, většinou proti naší vůli, nutí něco dělat. Jakmile jsem je spatřil, zaveleli jsme všichni tři k ústupu a než nás stačily chytit, vydali jsme se zpět na louku….No přece se nenecháme tak snadno polapit ….. Schovali jsme se do nejvzdálenějšího koutu ohrady, aby to k nám měly co nejdál a čekali jsme, co se bude dít.

Jsem loudil :)

Za chvíli se objevily a když jsem na rameni jedné z nich zahlédl ohlávku, začal jsem se strašně zajímat o to smradlavé a kluzké bahno, co máme v celém výběhu a dělal jsem, že neexistuju. Mě už jen tak na nějaký chleba nechytnou! Jako vždycky se blížily k Dianě, protože ta má pro dobrůtky slabost a ony to moc dobře vědí. Dia dostala ohlávku a poslušně kráčela domů. To se mně ani Modymu nelíbilo, ale protože jsme gentlemani, tak jsme šli s ní. Nenecháme přece dámu ve stáji samotnou….Cestou jsme si aspoň ještě párkrát vyhodili z kopýtka, aby bylo jako všem jasno, že s tím nesouhlasíme!.....

Bylo krásně, a protože jsme si ráno s Diankou dali bahenní koupel, museli jsme poslušně stát venku a přežít tu strašně dlouhou dobu, kdy po nás jezdily různýma smetákama, nebo jak tomu říkají. Já to teda vůbec nemám rád, ale protože je to jaro, nechtěl jsem svojí jezdkyni kazit náladu a byl jsem hodný jako ještě nikdy…Sice nechápu, proč to trvalo tak dlouho, ale prý proto, aby se s náma vůbec mohly ukázat ve vesnici. I když mně je to vlastně celkem jedno, jak budu před lidma vypadat, klidně bych šel i špinavej, ale když se to musí, tak to holt musím vydržet….Jediný, co mě na tom těšilo bylo, že ta holka, která mě zbavovala mého bahenního zábalu, byla potom taky pěkně špinavá. Čím čistší jsem byl já, tím špinavější byla ona.

Když už jsem to měl za sebou, odvedly mě do boxu a za chvíli přinesly tu divnou věc, co nám dávají na záda a potom i to studený, co musím mít mezi zubama, i když mi to ale vůbec nechutná! To už se mi přestávalo líbit a moje trpělivost byla ta tam. Mrskal jsem sebou a cenil jsem zuby na všechny strany, jen aby viděly, že mi to opravdu vadí! Pak se šly asi připravovat, nebo nevím, co tam vždycky tak dlouho dělají. Za chvíli se pro nás vrátily a vyvedly nás na dvůr. Zase jsem se vztekal, protože nemám rád, když mi ten divný pásek, co mám pod břichem ještě více utahují

…..

Pak jsme se vydali na cestu. Diana ve vesnici z kopce kulhala, tak z ní její jezdkyně slezla a šla vedle ní. Když jsme uviděli louku, hned jsme ožili. Už jsem měl přes zimu nastřádáno energie, že jsem se prostě musel pořádně vydovádět. Probudily se ve mně „závoďácké pudy“

Lehčí rozběh jsem raději úplně vynechal a rozběhl se, jak nejrychleji to jen šlo, abych byl brzo vepředu a mohl se naplno vydovádět. Prostě jsem si to užíval…..Dia vyběhla až nahoru, což jsem nečekal. Myslel jsem, že doběhne jen do půlky jako vždycky a zbytek dojde. Asi jí to jaro taky leze do nohou

Když jsme se vrátili domů, sundaly nám všechny ty protivné serepetičky, co jsme měli na sobě a zase po nás začaly šmejdit těma smetákama. Pak nás pustily na chvíli na louku, abychom si před večeří ještě trochu protáhli končetiny. To se mi líbilo. Mody s námi na vyjížďce nebyl, tak se pořádně rozdováděl a já s ním. Když už nás to přestalo bavit, nabrali jsme směr stáje a zabořili čenich do kupy voňavého sena.

Jojo, jaro s náma dělá divy………

Váš Basty

My 3 čuniska